Pokud máte alespoň kapku cti v těle a i pokud nemáte,
prosím a žádám Vás, abyste z mého blog nic nekopírovali,
především pak mou tvorbu a mé myšlenky.
Pokud chcete tak nutně použít některou z mých vět do svého článku,
prosím o uvedení mě jako autora. Děkuji Vám.



Tátovi

4. července 2013 v 14:35 |  Každodenní povídání
Můj otec si vzal život. Zemřel svou vlastní rukou, svou vlastní zbraní na svém oblíbeném místě ve svém milovaném autě. Možná se mi to jen zdá, možná těch 14 dní je jen špatná noční můra a já se brzo probudím, uvidím svého tátu a řeknu mu "Tati, mám tě ráda." Možná uvidím, jak si vezme svůj černý kovbojský klobouk z mé hlavy a řekne "Nebreč, já jsem tady." Budu mu moc ještě někdy říct, jak moc jsem na něj hrdá, že přestal pít? Budu mu moc někdy poděkovat za to, že mi dal jedno z nejkrásnějších dětství? Tati vrať se. Tati.. vrať se. Prosím vrať se. Kdybych to mohla nějak změnit. Společně bychom to zvládli. Radši bych přišla o všechno, všechen majetek a radši bych splácela ty dluhy. Splácela bych je za tebe tati, kdybys tu byl. Všechno se dalo řešit. Řešit jinak. Jak si to mohl udělat? Jak si nás tady mohl takhle nechat?? Proč? Pro trochu dluhů. Oproti jiným lidem to byl zlomek. Mohli jsme to řešit. Proč si prostě nemohl vyhlásit bankrot? Proč si držel tu firmu pohromadě? Ve svém oboru si byl jedním z nejlepších. Práce by se jen hrnula, mohl jsi to vyřešit jinak. Ne, ta tvoje hloupá hrdost. Ta tvoje hloupá starost o rodinu. Radši půjdeš ke dnu ty, než bys nás stáhl s sebou? To byla tvoje logika? Tati! Já jsem tak strašně naštvaná. Nenávidím tě za to co si udělal!! Když jsi se ztratil, přála jsem si, aby ses objevil mezi dveřmi a já ti dala facku, řekla ti jakej si idiot. Myslela jsem, že jsi se třeba byl někde opít, protože ti věci nevychází. Ale tohle? Ty?? Ty, který si to vždy odsuzoval?? Tati, prosím vrať se. Do prdele tati! Už tě nikdy neuvidím viď... nikdy už se tě nebudu moc zeptat jakou si mám koupit žárovku. Už mi nikdy neporadíš s mým autem. Už mě nebudeš zlepšovat v řízení. Už mě nenaučíš vařit tvůj skvělý guláš nebo drškovou polívku. Už mě neodvedeš k oltáři. Neuvidím vyrůstat mé děti.. tvoje vnoučata. Nemůžu se už vrátit domů, až se mi něco nepovede. Už mi neřekneš "Já jsem ti to řikal." Už mi nenapíšeš smsku "Zvedni mě telefon a neser mě." až budu trucovat. Už mi nebudeš pomáhat až udělám nějakou blbost. Nezachráníš za mě situaci tak jako vždycky. Prostě sis vzal život a všechno si vyřešil. Ale co já? Tvoje malá holčička? Tvé nejoblíbenější dítě? "Tátova princezna" jak všichni říkávali. Tati vrať se domů.... Prosím...
 


Komentáře

1 blažena blažena | Web | 4. července 2013 v 15:10 | Reagovat

Tak to je moc smutný.........ani nevím, co na to říct...........

Sama jsem přišla o tátu, když jsem čekala první dítě, vzala mi ho rakovina.

2 Enaily Enaily | Web | 4. července 2013 v 22:19 | Reagovat

To je smutné... a rovnako ako Blažena predo mnou ani ja neviem čo by som mala povedať...

Jediné čo mi napadlo pri čítaní tohto článku je, že by som sa možno mala uzmieriť s otcom, pretože keď sa mu niečo stane budem to ľutovať... čo už...

3 ginze ginze | Web | 8. července 2013 v 0:54 | Reagovat

Je mi to moc líto, cítím s tebou...tak moc ráda bych ti řekla, že všechno bude jako dřív, ale bohužel vím, jaké rány na srdci zanechává smrt někoho blízkého. Do dalších dnů ti přeji hodně síly, ať je to aspoň trochu v pohodě.

4 Rabe Rabe | Web | 10. července 2013 v 11:59 | Reagovat

tak tady nezbývá než to všechno překonat, ale kdo ví jak se někdo odhodlá k takovému činu, možná to takhle chtěl

5 Porcelánová baletka Porcelánová baletka | Web | 8. září 2013 v 14:48 | Reagovat

strašně moc mě to mrzí ,já normálně brečím .. asi sem fakt divná! :D.. moc mě to mrzí, myslím ,že ted je už nahoře a dává na tebe pozor ,myslí na tebe jak moc tě má rád :) Tyhle rány dokáže zocelit jen čas

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama